Já a já sám — tato slova stojí za termínem „období vzdoru“. A navíc je zpravidla podpořeno balíkem problémových opatrovníků a vztekajících se dětí, které by chtěli pravděpodobně přes noc vyměnit za jiné. Nelekejte se, poskytneme vám několik rad, jak to zvládnout…
Mezi druhým a pátým rokem života je dítě na vlastní cestě k singularitě. Musí se samo oblékat, samo jíst, samo se rozhodovat a je z toho všeho patřičně potěšeno. Vámi darovaný malý uzlíček blaha se poctivě začíná zvedat z matčiny náruče. Jít do obchodu může být pro mnoho rodičů komplikované. Takové tříleté dítě potřebuje každé dvě minuty všechno nakoupit.
Když se zapřete, ozve se křik, kvůli kterému se všichni otočí. Častěji koupíte alespoň něco, aby byl klid. Doma jsou scény, když není po jeho, opravdu může sebou praštit i o zem. Místo toho abyste si užívali rodičovství, prožíváte ho v potu tváře!
Budeme moci na toto období vzpomínat s láskou
Na tuto otázku hledá odpověď více lidí. V době nekázně jsou minuty bezbrannosti, pláče a hanby. Ale stejně jako v jiných životních etapách nebo okolnostech mějte na paměti: jste dva, matka a vaše dítě. A skvělé plánování a klid v četných překvapivých okolnostech zaručí, že na závěr budete na malé dítě dlouho s láskou vzpomínat. Pochopení svého dítěte a osvobození se od ohromujících ošklivých dopadů, které často vidíme, je vnímáno velmi silně.
Za mnoha okolností může být vzpoura dítěte spravedlivou reakcí na způsob, jakým s ním mluvíme. Každé dítě je jedinečné a má své reakce a temperament, ale velkou roli hraje duševní rozpoložení matky nebo vychovatelů. Za mnoha okolností může být nekázeň dítěte určitou reakcí na způsob, jakým s dítětem mluvíme a jednáme, nebo důsledkem špatného pochopení. Když to opatrovníci slyší poprvé, tu a tam se velmi podiví, ale sami nám dají jistě zanedlouho za pravdu. S postupujícím časem to začnou vidět na sobě i na svých dětech!
Jde především o to, jak se přizpůsobit. A děti nás výjimečně často zrcadlí. Takže v případě, že jste od přírody divočejší povahy, která pravidelněji zvyšuje hlas, a vezmete v úvahu nezvratný fakt, že děti se učí napodobováním, je zřejmé, že několik scén se vám pravděpodobně vrátí. Některé děti se začnou více vztekat a jiné vůbec. Máme tendenci to přičítat povaze dítěte, tohle může být klidné dítě, ale tahle maminka má štěstí, a tohle je prostě normálně vzteklounek. Ale když se podíváme blíže na to, jak matka a dítě spolupracují, pak zjistíme, že to není právě náhoda, jak se dítě projevuje.
TIP: Jak se vypořádat s úzkostí u dětí
Přestaňte se stydět za projevy svého dítěte a začněte jednat
Odpor našich dětí je jedním z nejdůležitějších témat, o kterých se mezi maminkami mluví. A je také nejčastějším důvodem, proč saháme po příručkách a sbíráme různá doporučení, jak na to. V každém případě hraje významnou roli pravda, že své okolí často přehnaně řešíme. Stydíme se za chování našich dětí, protože na nás jednotlivci pohlížejí svrchu. Příliš se stydíme sami za sebe, protože přicházíme o sebevědomí a selháváme ve výchově. Vždyť dobře vychované dítě je takové, které se nikdy nerozčiluje. Nebo snad ne?
S vaším prvním dítětem se tak budete nejspíš cítit mnohokrát. Vzpomeňte si na to, kolikrát jste viděli, že čtyřleté dítě se neustále vztekalo u pokladny. Paní měla už nákup na pásu, za nimi byla velká frustrovaná fronta. A vzpomínáte na to, jak paní reagovala?
Nezbývalo ji než zůstat u pásu se vzteklounem, dokud nezaplatila. Přitom by stačilo říct dvě jasné, klidné věty a situace by vypadala jinak. Ale jakmile cítíte přísné pohledy ostatních jedinců v té frontě, začínáte na své dítě houkat. A ono vám křik hned oplatí. V tu chvíli se do vás taky pustí celá fronta, včetně pokladní, co jste to za matku, a najednou se třesete, potíte a potřebujete se ihned dostat ven.
Zachovejte klid a snažte se nepropadat panice
Když se cítíme jako nepochopené matky, je těžké odpovídat dítěti v hysterickém záchvatu s nadhledem. Takže primární napomenutí je zřejmé. Nepřikládejte si tak velkou váhu. Snažte se k celému problematickému období přistupovat spíše z pohledu dítěte než z pohledu přihlížejících. Odpouštějte si v případě, že vypěníte, a domluvte svému dítěti. A zachovejte klid. Mnoho maminek je ovlivněno jejich vlastním dětstvím, jsou nejisté a jsou příliš vystresované. Téměř by se dalo říct, že jim dítě přerůstá přes hlavu.
Takže některé by měly začít tím, že se zastaví a začnou přemýšlet. Pokud se cítí jako nechápavé mámy, nebo pokud se cítí trapně, co jim jednotlivci řeknou, je těžké reagovat klidně a s odstupem na dítě ve vzdorovém záchvatu. Když se pak naučí nenechat se ovládat svými pocity, řeknou vám, že dokážou zůstat se svými dětmi klidné i za nepříjemných okolností.
Hluboký nádech a výdech, alespoň 10x
Pokud vaše dítě prochází obdobím nekázně, uvědomte si, že nic z toho není nastaveno jako útok proti vám. Za všech těchto situací je vaše dítě stejně bezradné jako vy. Jenže vy už máte zkušenosti s prožitým vzdorem a máte malý přehled o světě. V každém případě existuje jedna originální rada.
Ještě předtím, než něco řeknete nebo uděláte za vypjatých okolností, se na chvíli zastavte. A přemýšlejte o tom, co by bylo potřeba, abyste si to, jako matka, v klidu vyřešila právě teď a tady. Případně si připomeňte, že vaším cílem není dítě rychle umlčet, ale společně celé období dobře zvládnout. Pro část opatrovníků to může být na začátku obtížné, ale jakmile se jim to podaří, setkají se s mimořádnou úlevou.
Klidná matka je klíčem k zvládnutí období vzdoru
Klidná matka je klíčem k péči a zvládání nepříjemných okolností. Protože vaše dítě potřebuje pomoc a vy jste tu od toho, abyste rozpoznali jeho potřeby a jasně mu vysvětlili, proč mu nemůžete koupit to úžasné nedostupné auto na ovládání. A nemá smysl ani říkat dítěti, aby v tuto chvíli nevyvolávalo své šílenství.
Představte si, že máte obrovský záchvat a někdo vám řekne: „Přestaň být vzteklý“. Tohle je pro vás jako pro dítě. Nabízí to pomoc? A když vás matka potrestá, křičíte akorát o to víc. Nezanedbávejte příležitost promluvit si o daných okolnostech ještě jednou a v klidu doma. Obvykle je to jakoby způsob, jak to uzavřít, nebo ještě lépe, jak zjistit, co udělat, aby se to už neopakovalo.
1. Myslete na svůj klid
Mějte na paměti, že dítě se učí napodobováním. Každý den vás pozoruje: jací jste, jak se vyrovnáváte s různými okolnostmi, jak se cítíte… Takže uvažovat téměř o svém nároku blahobytu není sebestřednost, ale možná spíše způsob, jak mít doma dobře vychované dítě a společně zvládnout tolik obávané období vzpoury.
2. Začněte hned rovnat spory
Nezdržujte se nekázní, která přijde. Již nyní ovlivníte, jak moc bude vaše dítě později podrážděné. V případě, že jste se do této chvíle naučili vážit jeden druhého, máte vyhráno. Prvotní krok? Řekněte svému dítěti, co se chystáte udělat, co děláte, co si přejete a proč, protože se to vše týká jeho. A zaujatě pozorujte, jak mluví, jak s vámi komunikuje a jak se cítí.
3. Buďte s ním na jedné lodi
Pokud dojde ke scéně, nedělejte z ní bitvu. Ještě předtím, než cokoliv řeknete, nadechněte se a uvědomte si, že to nedělá natruc. Dítě je v nepříjemné situaci podobně jako vy, jste tam spolu, ne proti sobě. Mějte na paměti, že ty přísné oči kolem vás patří matkám, které jsou někdy také tlačeny do těchto situací, to vám pomůže být trochu klidnější. A poté začněte se svým dítětem mluvit jako s někým, kdo od této chvíle potřebuje pomoc.
Co dál?
Věnujte dítěti dostatečnou pozornost. V tomto období je pro něj obzvláště nutné, aby cítilo dostatečnou rodičovskou úctu, jistotu a bezpečí. Aby vědělo, že jeho opatrovníci jsou tu pro něj i v upřímně rozrušujících minutách, kdy se nedokáže přizpůsobit samo sobě. Přitulte se, navazujte co nejvíce kontaktů. Snažte se vyhýbat nebezpečným okolnostem, zejména když je dítě unavené. V tomto stavu je skutečně více rozrušené a je mnohem obtížnější ho utěšit.
Obvykle také proto není ideální nechat dítě hrát si s hračkami v důvěře, že se unaví a dá pokoj. Často je to právě naopak a v době vzdoru je pochopitelně velmi těžké nějakým způsobem vysvětlit, že přišel čas hračky uklidit a šup do postýlky.
TIP: Pitný režim u dětí
Dodržujte program
Pravděpodobně víte, že důslednost a zvyklosti mají na dítě uklidňující vliv. A v době vzpoury je to obzvlášť důležité. Neznamená to, že dny musí být jeden jako druhý a plán musí být přesný na vteřinu, ale snažte se neměnit nic základního, na co je dítě zvyklé, jako je čas jídla, odpolední a večerní odpočinek, časy procházek a tak dále.
Stanovte si pravidla — ale zachovejte jednoduchost
Dvouleté dítě už dávno chápe, co po něm chcete, pokud se ho na to ptáte jasně, přirozeně, stručně a hlavně důsledně. Pokud bude vědět, že po dotazu má neustále následovat stejná reakce z jeho strany — a pokud se tak nestane, přijde stejná následná reakce ještě jednou od rodiče, bude to brát v úvahu. Říct desetkrát za sebou „Ale my teď opravdu jdeme domů“ a potom jen stát na hřišti a nic nedělat, by pro něj mohlo být signálem, že vás nemusí vůbec vidět a brát skutečně. A potom, když na něj pojedenácté zakřičíte, je zaděláno na drama.
TIP: Jak naučit dítě pravidlům
Nikdy dítě netrestejte
V případě, že sledujete, že se má stát něco mimořádně špatného, pokuste se přesměrovat pozornost dítěte jinam. Například, když se odmítne podílet na oblékání, protože nepotřebuje ten konkrétní svetr. Ve vývoji je lepší připravit si dvě alternativy — děti se cítí opravdu důležitě, když si mohou vybrat, a vy je spíše přesvědčíte. Netrestejte je ani fyzicky ani slovy. Dítě v tomto věku však nedostane pocit viny, a v případě, že přestane něco dělat, protože byl potrestán, není to proto, že by pochopilo smysl trestu. Jediné, co ho to naučí, je dělat něco tajně a bát se vás.
Pokud přijde záchvat, nechte ho být. Ano, je to jednoduché říct v obchodě s potravinami, ale snažte se sebe a dítě umístit do jakési bubliny, kde jste jen vy dva, a neohlížejte se na nikoho jiného. Není to věc nikoho jiného. Vydržte klidně, až dítě povolí v podráždění, v tu chvíli se ho pokuste klidně obejmout, pohladit, utěšit ho. Ukažte mu, že si ho prostě vážíte — a poté problém zcela uzavřít a nebabrat se v tom!
Období vzpoury je pro řadu rodičů strašákem číslo jedna. V případě, že s tím bojujete a zdá se vám, že nic nedělání může být skvělou cestou, běžte si přečíst zkušenosti jiných maminek. Jsou zde části rozumného napomínání a zkušeností se vzdorem a objevíte zásady nevýchovy, které budete moci využít v každodenním životě.
