Jak naučit dítě pravidlům

Dítě se rodí jako nepopsaná kniha a je na rodičích, aby ho naučili pravidla komunity. Každá kultura má svá vlastní pravidla a zvyky. Člověk je společenský tvor, proto je začlenění do společnosti neoddělitelnou součástí vývoje i dospívání. 

Těžké období vzdoru 

Období vzdoru je nevyhnutelnou životní etapou. Vyskytuje se mezi rokem a půl a pěti lety. Svůj vrchol má mezi druhým a třetím rokem. Děti jsou během tohoto období trucovité, vzpouzí se autoritám, vybuchují vzteky, jsou agresivní k sobě i ostatním. Záchvaty vzteku trvají i několik minut. 

Není se třeba obávat, že je s dítětem něco v nepořádku. Každé batole projde obdobím vzteku, jen intenzita vztekání je různá. Na vině je nedozrálá nervová soustava, kdy dítě není schopné zvládnout situaci a jeho reakcí je vzdor. 

Dejte věcem řád

Děti milují rutinu. Přesně vědí, co je čeká a to jim dodává jistotu. U malých miminek do jednoho roku je denní řád skvělým pomocníkem pro natrénování spánku. Větší děti ví, že po snídani maminka vaří a ony pomáhají nebo si hrají. Po obědě je spánek a pak je čeká procházka. A tak dále až do večera. 

Řád je určitá forma pravidel, která je přirozená a jedinečná pro každou rodinu. Někde jsou ranní ptáčata a chodí dříve spát. Jiná rodina zase vstává později a bývají i s dětmi dlouho vzhůru. Každá rodina si časem najde svůj řád, který jim vyhovuje. 

Forma pravidel

Pokud se dítěti snažíte vštípit nějaká pravidla, tak si musíte dát pozor na formu sdělení. Dítě vás musí chápat. Snažte se jednoduchou a srozumitelnou komunikaci a na závěr si ověřte, že vám dítě rozumí. Dítě vám možná vše odkývá, aby si mohlo jít zase hrát, a pravidlo respektovat nebude, protože ho nepochopilo. 

Nezavalte děti několika pravidly najednou. Začněte s jedním a až si zvykne, tak postupně přidávejte další. Chvalte potomka za poslušnost a pozitivně jej motivujte. Nesnažte se vyhrožovat a nekřičte, obzvláště v období vzdoru. Dítě na negativní motivaci může reagovat stresem nebo ještě větším vzdorem. 

Pravidla platí pro všechny

Stanovíte-li si doma nějaké pravidlo, tak jej musí dodržovat všichni členové domácnosti. Děti mají silně vyvinutý cit pro spravedlnost a odůvodnění, že vy jste dospělí a můžete si dělat, co chcete, jej příliš neuspokojí. Bude pravidlo vnímat jako nespravedlivé a může se cítit ukřivděně. 

Jděte svému dítěti dobrým příkladem a naučte jej respektu k pravidlům a nařízením tak, že je sami budete dodržovat. Dítě se učí nápodobou, a když uvidí, jak rodič svoje vlastní pravidla porušuje, tak pro něj bude přirozené pravidla také nedodržovat.  

Pravidla se vyvíjí 

Pravidla nejsou statická. Jakmile dosáhne určitého mezníku, tak je můžete poupravit. 

  • Nesmíš na hřišti lézt na vysokou prolézačku. 

Až dítě povyroste a vy jste si jistí, že si neublíží, můžete pravidlo pozměnit:

  • Na vysokou prolézačku smíš jen pod dohledem rodičů. 

Opět se ujistěte, že vás dítě plně pochopilo. Nechte jej nové pravidlo zopakovat a následně si jej můžete odzkoušet v praxi. 

Pozitivní motivace

V naší společnosti je rozšířený systém negativní motivace, kdy primárně upozorňujeme na nedostatky a k výkonu dítě motivují výhružky a případný trest. Pochvala přece není třeba, když bezchybnost je normální stav. Spoustě dětí začne ocenění chybět. Snažte se už odmalička vydat cestou pozitivní motivace.

Nemusíte dítě automaticky pochválit za vše. Když se mu něco nepovede nebo vás neposlechne, tak jej samozřejmě chválit nebudete. Místo vzteku a výčitek naučte dítě nést zodpovědnost za své činy. Stanovte za neuposlechnutí trest a je jen na dítěti, jak se s touto zodpovědností vypořádá. 

S klidnou hlavou

Tělesnými tresty ničeho nedosáhnete. Maximálně se vás dítě začne bát a vy ztratíte jeho důvěru. Navíc ho naučíte, že agresivita je normální a bít ostatní je běžný standard. Udržte svoje nervy na uzdě a řešte problémy v klidu. Malé děti nás zrcadlí, tak si dejte pozor, ať v malém křiklounovi neuvidíte sami sebe.