Jak naučit dítě spát v postýlce

Spaní je pro spoustu rodičů velké téma. S příchodem miminka se zhorší spánek všech členů rodiny. Pokud máte štěstí na nespavce, tak mohou být noci opravdu krušné. Vítaným řešením je přesun do vlastní postýlky. To však nemusí být vůbec snadný úkol. 

Společné spaní vs postýlka

Společné spaní je v západní společnosti kontroverzní téma. Zatímco někteří rodiče si jen nemůžou vynachválit, tak pro jiné je to naprosté tabu. V méně vyspělých kulturách je společné spaní naprosto běžnou záležitostí. Z evolučního hlediska bylo nevyhnutelné, ale s rozvojem moderní techniky se od něj začalo upouštět.

Na společném spaní není nic špatného, stejně jako na spaní v postýlce. Vybírejte svým srdcem a nenechejte si do záležitostí rodinu mluvit od někoho dalšího. Vyberte si řešení, které vyhovuje vám i celé rodině. Spokojený a vyspaný rodič je pro miminko důležitý. Stejně důležitý je spánek pro miminko.

Spánková regrese

Regrese znamená ústup nebo také propad. V souvislosti se spánkem dochází k náhlému snížení potřeby spánku, problémům s usínáním, častému buzení a změnám ve spánkových rituálech. 

První spánková regrese přichází kolem čtvrtého měsíce. Po příchodu z porodnice většina dětí spává poměrně dobře. S rostoucím zájmem o okolní svět se zvyšují nároky na nervovou soustavu a dítě někdy není schopné usnout v klidu nebo se často budí. Dejte si pozor na přetažení, které paradoxně způsobuje ještě horší spánek. 

Tip na článek: Jak naučit dítě spát

Další spánkové regrese se objevují kolem osmého měsíce a v roce a půl. Některé děti prožívají regrese silněji, u jiných si prakticky ničeho nevšimnete. 

Miminko nechápe manipulaci

Spousta rodičů podlehne radám maminek a babiček, které jim tvrdí, že dítě musí nechat vyplakat, protože s nimi manipuluje. Mozek malého miminka nechápe manipulaci a už vůbec nechápe, proč za ním nechcete přijít. 

Spánkový trénink je bohužel stále doporučovaný některými lékaři, přestože jeho autor se od něj distancoval. Vyplakání je pro miminko velmi stresující. Na spánek může mít dobrý vliv, protože dítě se pláčem nechce vysilovat a raděj se „přepne“ do bezpečnostního módu a šetří energii. 

Přesun do vlastní postýlky

Přesun do vlastní postýlky by měl být citlivý a nemělo by jej provázet pláč. Pokud jste zvyklá miminko uspávat kojením nebo houpáním a následně jej přesunete do postýlky, tak se dříve nebo později vzbudí a bude chtít k mamince, protože u ní přece usnulo. 

Základem je naučit dítě v postýlce usínat. Začněte s denními spánky, které jsou snadněji zvládatelné. Vytvořte spánkovou rutinu. Děti mají rády opakující se činnosti, protože přesně ví, co je čeká. Sled událostí spojený se spánkem, který je zakončený uložením do postýlky mu dají najevo, že je čas spát. 

Jak ulehčit stěhování do postýlky nebo pokoje 

Můžete rovnou naučit dítě spát ve svém pokoji. Pokud jste nechali čas přesunu na dítěti, tak to bude poměrně snadné. I zde vytvořte příjemný rituál. Čtení pohádek, společné pomazlení nebo pusa na tvář dítě uklidní a lépe se mu bude spát. 

Z přesunu do vlastního pokoje můžete udělat jakýsi přechodový rituál. Vezměte dítě na nákup vlastního povlečení s oblíbeným motivem nebo novou hračku a oslavte stěhování. Dáte dítěti najevo důležitost situace a zdůrazníte, že už je velké a zvládne oddělený spánek. 

Netlačte zbytečně

Když vám stěhování do vlastního pokoje nebo postýlky nevychází, tak na dítě netlačte. Nevysmívejte se jeho strachu a nezesměšňujte ho. Když vás v noci volá, tak přijďte. Pokud budete dítě ignorovat, tak hrozí ztráta důvěry v rodiče. Můžou se vyskytnout i další obtíže jako noční pomočování, noční můry nebo strach ze tmy. Dejte dítěti čas. Jednou na společně strávený čas v posteli budete s láskou vzpomínat.