Vývoj miminka od narození do tří měsíců

Vývoj svého miminka sleduje každý rodič a často u toho přemýšlí, zda se dítě vyvíjí správně, také co vše má v daném věku umět. Je důležité vědět, že každé dítě je jiné, a proto každé z nich potřebuje mít vlastní tempo. Rozhodně nikdy v ničem nespěchejte a buďte dítěti oporou. Během šestinedělí si miminko zvyká na život mimo matčino tělo.

Jakmile je miminko na světě, je potřeba vědět, že nejprve miminko vylučuje moč a první stolici, která se nazývá smolka. Po nějaké době se začne tvořit klasická, žlutá kašovitá stolice. A po mírném váhovém poklesu po porodu začne miminko přibírat na váze a začnou mu fungovat reflexy a velmi často spí.

Obsah článku

1. měsíc života dítěte

Mít dítě je přirozenou věcí, ale není nejsnazší. Nové zážitky v tomto světě vytváří dítěti celé jeho tělo. Přesun z bezpečí matčina těla do venkovního světa představuje náhlou změnu – dítě potřebuje čas, aby se s ní vyrovnalo. Jedná se o poporodní adaptaci. Při vstupu do nového světa má kojenec prospěch z toho, že je položen matce na břicho, která jej obejme. Bezprostředně po narození dítě rozpozná svou matku a další blízké osoby podle hlasu. Během 10 dnů se ze středního ucha odstraní plodová voda. Do té doby vnímá svět tlumeně, ale ostré zvuky mu vadí.

Pouze pár minut po narození, kojenec pečlivě analyzuje jedince a věci kolem sebe, od začátku vidí barvy a tvary. Nejlépe vidí na vzdálenost 18–40 cm. V každém případě však vidění není přizpůsobeno realitě a dítě vidí věci obráceně, tzv. vzhůru nohama. Postupem času se mozek naučí otáčet věci a předměty, na které se dítě dívá. Nemůže však sledovat objekty, které ho zaujaly. To souvisí s vývojem očí a prostorovým vnímáním. Schopnost vidět je získaná funkce, kterou je potřeba rozvíjet.

Mozek dítěte je stvořen při narození, nervové buňky se nyní netvarují, ale vyvíjejí se a vytvářejí další a další propojení. Právě po narození se posilují propojení zaznamenávající a řídící pohyb. Zážitky, které dítě nashromáždilo v matčině lůně, se znásobují – a právě tyto nové zážitky posilují vytváření nových spojení mezi nervovými buňkami v mozku. Období bezprostředně po narození je obdobím prvního kontaktu s matkou a základem společného vztahu.

Chování dítěte v novorozeneckém období

Kojenecké období trvá prvních 28 dní po přeříznutí pupeční šňůry. Jak již bylo řečeno, je to čas, kdy se dítě přizpůsobuje světu. Chování a reakce novorozence jsou založeny na reflexech a vnitřním instinktu. Toto chování má několik znaků:

·        Biorytmus s krátkým obdobím bdělosti a naplňováním přirozených potřeb

·        Dítě má tyto reflexy:

–        reflexy přežití (hledací a sací)

–        reflexy správného vývoje (Moroův reflex, udržování rovnováhy, úchopový, pro rozvoj plavání, plazící, pro chůzi atd.)

·        Přirozené vzory chování zahrnují úsilí vnímat své okolí a reagovat křikem, což je příznakem stavu a potřeb dítěte. To umožňuje dítěti určitým způsobem ovládat své sociální prostředí. Pláč je do určité míry diferencovaný a nese určité poselství – pláč z hladovění je odlišný od pláče z bolesti!

Co je zásadní?

Hlavním úkolem je poskytnout dítěti kontakt se světem. Výrok, že je nemožné vychovávat dítě, že jakákoli výchova je nesmyslným přetěžováním dítěte, je zhovadilý. Každá matka podprahově vychovává své dítě tak, že se o něj stará a naplňuje jeho základní potřeby. Krmení, praní, přebalování, chování – to vše obsahuje četné výchovné momenty. Způsob, jakým to matka dělá, je nutný, protože to vytváří vztah jejího dítěte k těmto činnostem. Zároveň má možnost mu dodat četné vizuální, zvukové, hmatové a citové podněty.

  1. dáváte dítěti hmatové podněty
  2. podpoříte speciální schopností zraku a sluchu
  3. učíte dítě, aby poznalo, že podněty něco značí, na něco upozorňují

Rodiče mají tendenci zahlcovat dítě předměty a podněty, místo aby ho udržovali ve stimulaci. Dávejte dítěti podněty, když je vzhůru a reaguje určitým způsobem. V případě, že odvrací pohled, otáčí nepřítomně hlavu, zavře oči nebo jeví neochotu, je důležité nabídnout dítěti další podnět nebo zastavit podněcování a umožnit mu odpočívat.

2. měsíc života dítěte

Dovednosti dítěte ve 2. měsíci života se rozšiřují. Mezi dovednosti se řadí následující:

Pohyb

  •  dítě ovládá pohyb paží a nohou v omezené míře
  •  udrží menší předměty
  •  dokáže udržet hlavu nad podložkou na pár sekund
  • mnohem lépe ovládá krk
  • reflexy postupně mizí

Koordinace

  • dlaně jsou z větší části otevřené a prsty jsou přizpůsobivější
  •  dítě si hraje  s rukama
  • sahá pro malou hračku a snaží se ji uchopit

Řeč

  • vytváří mručivé křiky a bručení
  • vrní, když ho někdo vezme do náruče
  •  pohybuje očima a hledá zdroj zvuku
  • sleduje signály a řeč lidí
  •  může se usmívat, a navíc může úsměv oplácet
  • raduje se z pozornosti
  • zůstává bdělé mnohem déle ve dne a v noci se budí méně

Učí se

  • soustředí svůj pohled a může sledovat předmět očima, i na krátkou vzdálenost
  • rádo poslouchá hudbu a zvuky v pozadí
  • projevuje vzrušení z činnosti, kterou zná
  • rozpoznává hlasy lidí i chutě a vůně

Rozvíjejte jeho smysly

Zrak

Zrak se stále vytváří. Žlutá skvrna je stále nezralá, proto funguje jako periferní vidění. Makula se vyvíjí do 3. měsíce života dítěte. Pro rozvoj dětského zraku je zásadní:

  1. dítě přitahovat barevnými, lesklými předměty, které se pohybují, mění nebo rytmicky mění
  2.  zvyšovat zájem dítěte tak, že samo může měnit předmětem
  3. když se děti učí sledovat předmět, je nutné být uvážlivý – postupně zvyšujeme rychlost předmětu a rozsah pohybu.
  4. poskytujte dítě neustále něco k vidění
  5. dítě musí vše vidět, slyšet, dotýkat se a ochutnávat
  6.  udržujte ho v kontaktu s dalšími lidmi

Sluch

  1. dítě se pomalu učí rozpoznávat souvislost mezi tím, co vidí a poslouchá
  2. nechte ho najít a objevit zdroj zvuku – hrejte si třeba na schovávanou…

V rámci cvičení a her dáváte dítěti hmatové a pohybové podněty. Hladíme ho a dotýkáme se celého jeho těla nejen rukama. Při uchopení dítěte platí pravidlo – nepřetržitě s dítětem pohybujte něžně a pomalu.

3. měsíc života dítěte

Během třetího měsíce života se dítě setkává se zkušenostmi, aby rozvíjelo interakce s okolím. Všechny zkušenosti ho zaujaly stejným způsobem a ve stejné míře. Počáteční setkání a zejména reakce na ně, mohou přirozený zájem dítěte udusit nebo posílit. Proto je životně důležité, aby dítě zažilo pozitivní podněcování, které podpoří jeho otevřenost a víru ve svět a umožní mu lépe akceptovat podněty, které k němu přicházejí z okolí.

Ve srovnání s kojeneckým obdobím sledujeme, že ohnutí končetin mizí – paže se postupně zesilují a ruce se stále více otevírají. Vývoj dítěte se stal plynulejším a jsou cílenější a záměrnější. Na konci 3. měsíce života se dítě učí ovládat pohyb hlavy. Během bdění vítězí držení hlavy ve střední poloze. Když necháme dítě se dotknout podložky, paže jsou natažené, takže ramena a horní část hrudníku jsou nad podložkou a hlava je zvednutá. Nyní dítě objevuje jednou rukou tu druhou. Dotýká se jich, hraje si s nimi.

Znamená to, že ruce jsou jak aktivní (hledání, vnímají a ovládání), tak pasivní (nalézány, vnímány a ovládány). Zanedlouho poté dítě začne nacházet ruce očima. Je to nezbytný krok k tomu, aby se začalo vidět. V průběhu tohoto období původní silný úchop oslabuje. Na konci třetího měsíce se dítě učí ovládat svaly horní části těla. Do třetího měsíce již dítě zafixuje předmět očima a sleduje předměty ve všech směrech. Pohyb očí jde s pohybem hlavy. Dokáže objevit zdroj zvuku a otočí hlavu tam, odkud zvuk přichází! Můžete s ním zkoušet i různá cvičení:

  •  zvedání hlavy v lehu na bříšku
  • pohybování hlavy při různém způsobu nošení
  • cvičení s nožičkami
  • tleskání do rytmu a tak podobně

Přečtěte si také

Od Jana Kolínková

Chovatelka domácích zvířat, pěstitelka rostlin, milovnice dobrého jídla a psaní textů. Ve volném čase ráda pečuje o zahradu, čte knihy a uskutečňuje svoje nápady — jako je učení se hrát na kytaru, stavba ze dřeva a jiné. Jejím snem je žít klidný život.