Jak naučit děti lyžovat – to je otázka, na kterou se ptá řada opatrovníků. Každopádně existuje mnoho různých domněnek a názorů. Rádi bychom vás alespoň okrajově motivovali, jak naučit své dítě lyžovat. Snažme se zdokonalit výuku lyžování v rámci nejrychlejší cesty k úspěchu.
Děti jsou otevřené výuce a velmi rychle zvládnou základy lyžování. Zjistilo se, že děti dokáží volně projíždět oblouky už po hodině výuky. Každopádně vše záleží na zlepšení jejich motorických schopností, které jsou mimořádně důležité pro vytvoření všestrannosti i mimo svah. Samotné vzdělávání by mělo předcházet získání pozitivního pocitu při skluzu. Poté lze provést přímou jízdou v paralelní poloze lyží se samovolným zastavením na rovince, jízdou v brázdě se zastavením v brázdě, oblouky v brázdě, dynamickými oblouky v brázdě, paralelními oblouky.
Obsah článku
- Začněte s „pocitem skluzu“
- Přesuňte se na pluhovou jízdu
- A nyní … pluhový oblouk
- Jste připraveni na paralelní jízdu?
- Jaká je výuka dítěte?
Začněte s „pocitem skluzu“
V rámci začátečníků by nemělo být podceňováno získání pocitu ze skluzu a získání stability na lyžích. Příprava probíhá na rovném povrchu, v ideálním případě v rámci her. Tvarování rozmanitých květů ve sněhu (360° oblouky), kličkování ve slalomu, tahání za hůl (příprava na jízdu na vleku) atd. Vašim tvůrčím schopnostem se meze nekladou. V tuto chvíli se také pokuste o brázdové postavení lyží na rovince. Při základní přípravě na lyžích v rámci pohybu, zkuste s dítětem vyzkoušet, kolik toho vaše vázání vydrží, a pokuste se dotknout špiček lyží.
Přesuňte se na pluhovou jízdu
Dalším krokem je přímá jízda v paralelní poloze lyží, přímá jízda v brázdě a zastavení. Dětem vše co nejlépe znázorněte a přiblížíme jim základní pohyby. Tu a tam se stane, že se jim úkon nedaří nebo nechápou, co po nich potřebujete. Buďte připraveni jim nabídnout pomoc v rámci prvních minut tím, že je budete držet za špičky lyží. Položte jejich ruky na kolena, aby měly lepší stabilitu. To vše se učí na malém mírném svahu, který je zakončen. V případě, že rovinku nemáte po ruce, před dítětem couvejte. Vhodně provedený pluh je základem progresivního lyžování.
A nyní … pluhový oblouk
Jakmile dítě toto všechno zvládne, začneme s výukou oblouků a obloučků. Někdy bychom se měli snažit dítěti ukázat více způsobů, jak provést daný úkon. Na 90 procent je nejúspěšnějším cvičením letadlo, které se vykloní z oblouků. Vnitřní strana ramene míří nahoru, vnější rameno směřuje dolů. Paže a ramena jsou v jedné linii. Díváme se ve směru pohybu. Abyste pochopili: po jízdě rovným pluhem se vzpřímeným postojem zafixujeme správnou nohu (směřujeme dolů) a levou nohu (směřující nahoru), paže a ramena udržujeme v jedné linii, mírně se nakloníme z oblouku a začneme provádět oblouk doleva.
Tím jsme vypustili tlak na levou lyži, čímž jsme způsobili pohyb do oblouku nalevo. Letadlo, je perfektní cvičení pro výuku oblouků. Dítě je zde pověřeno, aby v průběhu lyžování udělalo oblouk do leva (případně doprava, záleží, na jaký směr ho zrovna učíte). Známé cvičení s tlačením obou rukou na kolena je podle všech předpokladů úspěšné pouze z 50 %. Když se děti snaží tlačit na koleno, otáčejí rameny na opačnou stranu, než je zamýšlený oblouk. Ale všimnete si toho na první pohled. Čeho si možná nevšimneme hned, je, že lyže je postavena na plném skluzu. Ne na hraně. A jak víme, nezahraněná lyže nezatáčí.
Navzdory tomu, že je velkým trendem v lyžování využití jemných motorických schopností, pro malé děti je začátek lyžování nejistý a jejich tělo funguje jako šroub. Kam vidím, tam jedu. Což je pravidlo dětského lyžování. Opravdu to neumějí, ale jedou tam, kam potřebují. Proto děti neučte sáhodlouhá pravidla, ale hrejte s nimi hry a předvádějte přesné znázornění pohybu – protože se dětí učí napodobováním. Chápání dospělých a dětí je úplně jiné. Dospělí si musí pohyb rozfázovat, aby ho pochopili.
- Pro děti je podstatně jednodušší provést celý pohyb zaráz. Předváděcí jízdu nahradíme couváním (aby mladý jezdec nikam neodjel) a necháte děti, aby vás kopírovaly.
Jste připraveni na paralelní jízdu?
Pomalu přecházíte na paralelní jízdu. Protože si děti vyzkoušely, že pluh brzdí, a mají prostě rády vítr ve vlasech, začnou pomalu vynechávat polohu pluhu v zatáčkách a naklánět lyže na hrany (je dobré to podniknout nejprve na místě) a čistě na nich lyžovat. Můžete také zařadit cvičení, kdy lyže po zahájení sjezdu po svahu a zahraněním v paralelní poloze provedou oblouk. V takovém případě za vámi zůstanou dvě tenké linky od lyží.
Pro začátek se pokusíme o jednotlivé oblouky. V ideálním případě na mírném upraveném svahu. To může být to, co děti přesvědčí k paralelnímu lyžování. V tuto chvíli navíc začneme zkoušet hokejové zastavení lyží. Poté, co se ho dítě naučí, už dítě nemá důvod pro jízdu v pluhu. V každém případě je pravdou, že se v případě strachu nebo únavy budou do pluhu (své jistoty) v rámci začátku neustále vracet.
Jaká je výuka dítěte?
Děti se učí na základě toho, co vidí. Vaše ukázka by tak měla být přesná. V případě, že uděláte při lyžování chybu, dítě ji bude kopírovat. Děti zrcadlí provedení svého učitele. Toho lze využít v rámci reálné výuky, kdy před dítětem couváte a ukazujete mu, co má dělat. Sáhodlouhé vyprávění a kárání je pro dítě opravdu problematické. Mladé děti instruujte celým pohybem.
Mějte situaci pod kontrolou
Aby byla výuka úspěšná a efektivní, potřebujeme dokonalý terén, vědět, jak na to, a inspiraci od obou členů (nebo tří) výuky. Nejrychlejší a nejpřesvědčivější je vzdělávání bez fyzické pomoci. Není třeba dítě jakkoli držet. V případě, že se dítě učí své začátečnické kroky, je v pořádku, když se od něj vzdálíte. Tímto způsobem je schopno rychle a produktivně kontrolovat svou jízdu. V případě, že má tendenci se vám vzdalovat, budete ho držet na uzdě.
Nacvičte zvedání
Rodiče a vychovatelé ušetří energii, čas a nervy, pokud dítěti nařídí, aby se co nejdříve samo postavilo. Nejrychlejším způsobem je znázornění a s co nejmenší pomocí. Jaký je nejrychlejší způsob? V každém případě – ať spadneme, jak spadneme, v každém případě máme nejlepší šanci se postavit na lyže, pokud je poskládáme stranou paralelně pod sebe (směrem z kopce). Využijeme ruce, abychom se zapřeli před sebe a postavili se. Je důležité přesně vyhodnotit, kde a kdy jsme schopni nechat dítě chvíli bojovat a kde je bezpečné se pohybovat tak dlouho. Nepohybujte se příliš dlouho pod hupem, při mimořádné únavě a v nepřehledných úsecích.
Při výuce používejte pomůcky
Různé pěnové žížaly, kužely, volant (létající talíř, malá pneumatika na kolo nebo cokoli kruhového), hračky dělají výuku proměnlivější a nabízejí pomoc při vytváření důležitou oporu při hrách. V případě, že se bavíme o instruktáži brázdění (pluhu) a zastavování, tedy o úvodní rektifikaci lyží, a rádi bychom dítěti chtěli tak či onak podat pomocnou ruku, může se vás dítě chytnout prostřednictvím pomůcky. Tímto způsobem se dítě nebude vrhat k vašim rukám, ale mělo by se mnohem více spoléhat na lyže.
- Dětské učení je efektivnější, když probíhá formou rekreace. Řízení auta, hra na strážníka nebo hasiče je pro děti zábavou!
Nezuřte a dítěti nic nevyčítejte
Žádná chyba není tak obrovská, abychom si kvůli ní museli navzájem kazit náladu. Mnohdy může jít o pouhé detaily a chybou jsou pouze ve vašich očích. Zásadní je, abyste si ujasnili, co je v danou chvíli nezbytné a co je doplňující detail. Je zásadní dítě učit od základů až po drobnosti.
Zatím zapomeňte na hůlky
Malé dítě nepotřebuje hůlky. Nedokáže je pořádně uchopit do rukavic a jeho vnímání k nim přitahuje mnohem více pozornosti, než je nutné.
Dbejte na bezpečnostní pokyny
Stejně jako děti vychováváme k tomu, že by se měly před přechodem pro pěší pořádně rozhlédnout, musíme jim tuto samozřejmost vštěpovat i při rozhlížení na svahu. V závislosti na vývoji jejich chápání se jim snažíme objasnit, kde je vhodné zastavit (na okraji svahu) a kde ne (najednou ve středu svahu nebo hned pod svahem).
Dejte na pochvaly…
Každý je rád chválen, bez legrace. Děti potřebují, aby byli jejich opatrovníci (skutečně navzdory tomu, že to tak někdy nemusí vypadat) spokojení, a v případě, že od nich dostanou pochvalu ve správný čas, je to giganticky povzbuzující. Konkrétní a popisné pochvaly jsou perfektní (teď si zajel ty obloučky jak profík…), ne obecné (skvělé!). Nemusíme chválit neustále, ale přinejmenším na konec lyžování daného dne by chvála měla přijít stoprocentně. Tak se dítě bude těšit na další den. A být na dítě přísný kvůli tomu, jak lyžuje? Proč? Kazili bychom tím náladu, zejména sami sobě!
