Ztratit kočárek je noční můra každého rodiče. Nejde jen o finanční ztrátu, ale i o nepříjemný pocit, že někdo sáhl na věc, se kterou denně trávíte čas se svým dítětem. A i když se může zdát, že „je to jen kočárek“, realita je jiná – zloději si často vybírají dražší značky, a v posledních letech se podobné krádeže nevyhýbají ani menším městům. Policie sice nevede samostatnou statistiku pro „krádeže kočárků“, ale právě v této kategorii drobných majetkových deliktů jsou tyto případy poměrně časté.
Podle dat Policie ČR bylo v roce 2024 zaznamenáno přes 173 000 trestných činů, z nichž velkou část tvoří právě krádeže věcí z chodeb, sklepů nebo společných prostor domů – tedy přesně místa, kde se kočárky často nechávají. I když se celková kriminalita v posledních letech mírně snižuje, opatrnost je na místě.
Když kočárek zmizí: první minuty rozhodují
Okamžitě po zjištění, že kočárek chybí, jednejte. Zapište si přesný čas a místo, kde jste ho naposledy viděli, a pokuste se zrekonstruovat, co se mohlo stát. Pokud šlo o vchod domu nebo kočárkárnu, zeptejte se sousedů, zda si něčeho nevšimli. Často pomůže i prosté obejití okolí – kočárek může být někde odložený nebo „ukrytý“ poblíž, zvlášť když pachatel utekl v panice.
Pokud máte ve vchodu nebo na ulici kameru, ihned požádejte o záznam. Moderní systémy mají krátkou paměť a data se rychle přepisují. Každý detail – čas, postava, směr, typ auta – může policii výrazně pomoci.
Než vyrazíte na služebnu, zkuste ještě prohledat internet. Facebookové skupiny „Ztráty a nálezy“, Marketplace nebo bazary (Bazoš, Sbazar) často obsahují čerstvé inzeráty. Zloději se mnohdy snaží kočárek prodat už během několika hodin.
Jak nahlásit krádež na Policii Č
Na nejbližší služebně Policie ČR požádejte o sepsání trestního oznámení. I když se to může zdát formální, je to základní krok – bez něj není možné zahájit šetření ani řešit pojistnou událost. Policii sdělte všechny dostupné informace: přesný popis, místo a čas krádeže, případné svědky a také, zda máte fotografie nebo záznamy z kamer.
Velmi užitečné je, pokud znáte sériové číslo kočárku (některé značky ho mají na spodním rámu nebo konstrukci). Ačkoli kočárky nemají VIN kód jako auta, právě sériové číslo může být pro identifikaci rozhodující. Pokud ho neznáte, poslouží i detailní popis – typ kol, barva střechy, materiál rukojeti, logo či poškození.
Po sepsání oznámení policie vydá potvrzení o přijetí trestního oznámení – tento dokument si pečlivě uschovejte. Budete ho potřebovat nejen pro pojišťovnu, ale i pro případ, že by se kočárek později našel.
Kdy kontaktovat pojišťovnu a jak postupovat
Pokud máte sjednané pojištění domácnosti, zkontrolujte, zda kryje i věci uložené ve společných prostorách domu nebo mimo byt. Mnohé pojišťovny tuto možnost nabízejí, ale často jen při splnění určitých podmínek – například musí být prostor uzamčený nebo musí být prokázáno násilné vniknutí.
Oznámení pojistné události je nejlepší udělat hned po návštěvě policie. Pojistitel bude chtít doložit potvrzení o oznámení, fotografii kočárku, případně doklad o koupi. V některých případech může pojišťovna požadovat i odhad aktuální hodnoty kočárku.
Pokud pojistka podobné případy nekryje, zkuste alespoň konzultaci – některé pojišťovny mají doplňkové balíčky nebo možnost rozšíření krytí. V dnešní době už pojištění věcí jako jsou kola nebo právě kočárky nebývá nijak neobvyklé.
Jak zvýšit šanci, že se kočárek najde
Při krádeži hraje roli rychlost a viditelnost případu. Sdílejte informaci na sociálních sítích, ideálně s fotografií a popisem. Využijte lokální skupiny („Maminky z Pardubic“, „Ztráty a nálezy Brno“ apod.). Lidé jsou v těchto komunitách často velmi ochotní pomoci – několik případů nalezených kočárků právě díky Facebooku to potvrzuje.
Policie také často spolupracuje s bazary, proto se nebojte informovat i je. Pokud kočárek uvidíte někde v inzerci, neřešte situaci sami – kontaktujte policii a předložte důkazy (např. snímek obrazovky, odkaz, e-mailovou komunikaci).
Někteří rodiče se rozhodli označit svůj kočárek nenápadným gravírováním nebo QR štítkem. Pokud se kočárek ztratí, může být identifikace snazší. V zahraničí se dokonce testují databáze registrovaných dětských vozítek – u nás ale zatím podobný systém neexistuje.
