Jak naučit dítě jíst příborem 

Jíst příborem by dítě mělo zvládnout před nástupem do mateřské školy. Některé děti umí jíst sami relativně brzy a jiné rodiče raději krmí, protože mají strach z nepořádku. Než se dítě naučí jíst samostatně, tak nějaký ten nepořádek vyprodukuje v každém věku. Tak hoďte obavy za hlavu a vzhůru do toho. 

Kdy by mělo dítě jíst samo? 

Děti jsou schopné samostatně se najíst poměrně brzy, rodiče jim však nedají prostor. Pokud praktikujete s dětmi metodu BLW (odstav řízený dítětem), tak víte, že dítě umí samo jíst už od začátku. Zprvu jídlo spíše zkoumá, ale postupně se k samostatnému jedení propracuje. Takové děti zvládají jíst vidličkou už kolem prvních narozenin a příbor ovládají dříve než svoji vrstevníci. 

U klasických příkrmů přichází samostatné krmení na řadu o něco později. Kolem roku dává většina rodičů dětem do ruky poprvé lžíci. Někteří ještě později. Počítejte však, že děti rády objevují a zkoumají. Jakmile mu dáte do ruky lžíci, tak pro něj bude jídlo hračkou. 

Hraní si s jídlem je jedno z období, které brzy přejde. Dítě zkoumá gravitaci a hází jídlo na zem, šťourá lžící v misce a přelévá tekutiny sem a tam. Snažte se vysvětlit, že jídlo není hračka. Udržte nervy na uzdě a nezačněte opět dítě krmit. Ono to zvládne samo. 

Příbor nebo lžíce

Ze všeho nejdřív nechte dítě jíst rukama. Alespoň svačinky. Nakrájejte mu ovoce nebo kousek chleba s lučinou. Dítě si jednoduchou formou zlepší koordinaci oka a ruky. Možná budete překvapeni, jak těžké je pro malé dítě trefit se do úst. 

Většina rodičů dá dítěti jako první lžíci. Lepší volbou je vidlička, protože dítě na ni jídlo napichuje a nepadá mu dolů. Lžíci musí držet ve stále stejné pozici, jinak se mu jídlo vylije nebo vypadne. Dětské příbory mají vidličky s tupým hrotem a tou dítě nic nenapíchne. 

Nebojte se dítěti dát dezertní vidličku s ostřejšími hroty. Rodiče se často bojí, že si dítě vypíchne oči, ale tato obava je lichá. Pokud má dítě procvičenou koordinaci ruka a oko, tak je schopno trefit se do úst. U jídla jej navíc nenecháváte bez dozoru, aby nedošlo ke vdechnutí. Jakmile dítě začne vidličkou nebezpečně šermovat, tak můžete zakročit. 

Začněte jednoduchými jídly 

Některá jídla se dítěti jedí lépe. Začínáte-li vidličkou a dítě umí jíst kousky, tak nakrájejte vařenou zeleninu nebo brambory na kousky a nechte dítě napichovat. Časem přidávejte hustší omáčky s těstovinami a tekutější stravu nechte na později

Kaše a jogurty jsou o něco složitější, ale stále se poměrně snadno jí. Jogurt můžete zahustit namočenými ovesnými vločkami a dítěti jídlo ještě více usnadnit. Klasické i krémové polévky ponechejte až na konec. Je s nimi nejtěžší práce a je třeba umět používat lžíci.

Učení nápodobou

Jezte se svými dětmi. Přisuňte jídelní židličku ke stolu a nechte své dítě pozorovat, jak jíte. Děti jsou od přírody zvídavé a budou se vás snažit napodobit. Když jim dáte do ruky vidličku, tak nebudou vědět, co s ní. Ukažte jim to a nechte je to zopakovat. 

Vezmete-li malé dítě ke stolu, tak jej zapojíte do běžného chodu rodiny. Snadněji se naučí základy stolování. Některé děti odmítají sedět v jídelní židličce s pultíkem a chtějí stolovat jako jejich rodiče. Dovolte jim to. Čím dříve se zapojí, tím dříve to budou umět.  

Příbor dejte dítěti až ve chvíli, kdy zvládne jíst lžící i vidličkou. Zapojit obě ruce není snadné a není kam spěchat. Cvičit krájení příborem můžete například při hře s plastelínou nebo kinetickým pískem. Jemná motorika vyžaduje spoustu cviku. 

Zachovejte chladnou hlavu

Jakékoliv učení vyžaduje velkou dávku trpělivosti ze strany rodičů. Nezlobte se na své dítě, když mu hned samostatné jedení nepůjde. Nezesměšňujte jej a nenadávejte mu, když omylem udělá nepořádek. Negativní asociace mohou způsobit budoucí problémy spojené s jídlem.

Pokud si s jídlem hraje a zlobí, tak jej od stolu odveďte. Po každém jídle dítě pochvalte a dejte mu najevo radost. Za odměnu můžete vzít časem dítě do restaurace, kde mu objednáte vlastní jídlo. Bude to pro něj velký zážitek.